|
|
Nezávislý regulátor jako orgán veřejné moci
Klimentová, Eliška ; Pomahač, Richard (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje zpracování problematiky tuzemských nezávislých orgánů na základě empirických dat, které doposud na poli české právní vědy chybí. Pro účely disertační práce byl vytvořen rozsáhlý datový soubor, který se týká 16 ústředních správních úřadů (nezávislé postavení lze připustit jen u některých z nich), České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu sledovaných v letech 1993-2021. Datový soubor také obsahuje údaje o vedoucích představitelích těchto institucí, jejich profesním původu, vazbách na politické strany a šancích dokončit svůj mandát. Dílčím cílem disertační práce je provedení kvantitativního hodnocení formální (de iure) nezávislosti zkoumaných institucí na základě mezinárodně využívaného Gilardiho indexu. Výsledky hodnocení jsou přínosné pro kategorizaci nezávislých správních úřadů a pro jejich srovnání na mezinárodní úrovni. Hodnocení formální nezávislosti především představuje první a nezbytný krok pro navazující výzkum, výsledky jsou dále zahrnuty jako vstupní data pro následnou analýzu. Pro účely této práce byl sestaven Gilardiho index pro 18 českých institucí (celkem 394 jednotlivých hodnot indexu nezávislosti) od roku 1993. Pro sestavení indexu bylo nutné provést rozbor právní úpravy institucionálního nastavení zkoumaných úřadů včetně příslušných...
|
|
|
Nezávislý regulátor jako orgán veřejné moci
Klimentová, Eliška ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje zpracování problematiky tuzemských nezávislých orgánů na základě empirických dat, které doposud na poli české právní vědy chybí. Pro účely disertační práce byl vytvořen rozsáhlý datový soubor, který se týká 16 ústředních správních úřadů (nezávislé postavení lze připustit jen u některých z nich), České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu sledovaných v letech 1993-2021. Datový soubor také obsahuje údaje o vedoucích představitelích těchto institucí, jejich profesním původu, vazbách na politické strany a šancích dokončit svůj mandát. Dílčím cílem disertační práce je provedení kvantitativního hodnocení formální (de iure) nezávislosti zkoumaných institucí na základě mezinárodně využívaného Gilardiho indexu. Výsledky hodnocení jsou přínosné pro kategorizaci nezávislých správních úřadů a pro jejich srovnání na mezinárodní úrovni. Hodnocení formální nezávislosti především představuje první a nezbytný krok pro navazující výzkum, výsledky jsou dále zahrnuty jako vstupní data pro následnou analýzu. Pro účely této práce byl sestaven Gilardiho index pro 18 českých institucí (celkem 394 jednotlivých hodnot indexu nezávislosti) od roku 1993. Pro sestavení indexu bylo nutné provést rozbor právní úpravy institucionálního nastavení zkoumaných úřadů včetně příslušných...
|
|
|
Jiné ústřední správní úřady
Seidel, Antonín ; Rajchl, Jiří (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Jiné ústřední správní úřady Abstrakt Diplomová práce se věnuje části správních úřadů České republiky, které nemají nadřízený správní úřad, a v jejichž čele nestojí jako v případě ministerstev člen vlády, a které jsou terminologií kompetenčního zákona označovány za "jiné ústřední orgány státní správy". V úvodu práce jsou tyto úřady blíže definovány a zřízení části z nich je dáno do souvislosti s požadavkem nezávislosti jejich fungování. Následuje část věnovaná jejich historii od počátku samostatného Československa vč. období po komunistickém převratu v roce 1948 až do současnosti. Pozornost se následně zaměřuje na prameny již zmiňovaného požadavku nezávislosti a v souvislosti s ní také na mezinárodní přehled existence těchto úřadů, a především na konformitu jejich postavení s ústavním pořádkem České republiky a s principem parlamentní demokracie obecně. Část těchto úřadů je totiž cíleně vyčleňována z vázanosti usneseními vlády a jejich existence "mimo hierarchickou strukturu státní správy" zakládá dělbu v rámci samotné moci výkonné, která je však v rámci parlamentní republiky založena na kontrole vlády přímo voleným parlamentem. Obdobně však již v minulosti došlo k zakotvení nezávislosti České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu, a to přímo v Ústavě. Práce se na tomto místě věnuje mj. judikatuře...
|
|
|
Nezávislé správní úřady
Matevosjanová, Karina ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Nezávislé správní úřady Abstrakt Nezávislé správní úřady vznikly jako alternativa ke klasické administrativě protkané nedostatky vyplývajícími z jejího uspořádání. Odpovědí na některé z těchto vad měla být nezávislost úřadu, která slibovala eliminaci rizika politického či hospodářského ovlivnění, větší transparentnost a efektivitu skrze odborné vedení. Nezávislostí nadané správní úřady, přestože se ukázaly jako funkční, však byly zřizovány napříč různorodými státy chaoticky a nekoncepčně, což vedlo k tomu, že byly vnímány spíše jako marginální anomálie, než jako instituce mající klíčové postavení v administrativě toho kterého státu. A přesto jim bylo svěřeno vedení tolika důležitých oblastí každodenního života, jako je ochrana osobních údajů, oblast audiovizuálního vysílání, energetiky, hospodářské soutěže, ad. Jejich nekoncepční tvorba navíc po dlouhou dobu znemožňovala tyto úřady bezproblémově definovat a popsat jejich hlavní charakteristiky, neboť každý úřad se od druhého odlišoval. Nadto se vyskytl další problém - jejich kardinální znak, tj. nezávislost, se stal oblastí právní frikce, neboť v klasickém kontinentálním právu nemůžeme připustit úřad, který by snad nepodléhal vrcholnému orgánu výkonné moci. V práci se tak mimo popis základních znaků a koncepce nezávislosti těchto správních úřadů věnuji...
|
host ::
RSS.